CMT - Okoloprahy

Závod ze seriálu CMT jsem jel poprvé a zklamání je tak veliké, že se bojím zda ne naposled. Ale nebudu tak kritický hned ze startu, chybama se člověk učí a snad to byla vyjímka jednoho závodu v celém seriálu.  Zázemí závodu bylo umístěno do krásného prostředí zámku Konopiště.  Snadná dospupnost z Prahy byla výhodou a parkování na parkovišti u zámku bylo taky super (někdo vyčítal organizátorům placené parkoviště, to mě osobně třeba vůbec nevadilo). Webové stránky CMT mi přijdou trochu nepřehledné a protože jsem se nedokázal přihlásit předem, nechal jsem registraci až na den závodu. Do areálu jsem dorazil celkem brzy a tak na všechno jsem měl dost času. Nestihl jsem si koupit duši a tak jsem to nechal do zázemí závodu. Po vyzvednutí čísla jsem se vydal hledat kde koupit tu duši a zrada číslo 1 - cyklistický závod a v zázemí není kde si koupit duši !!! To mě opravdu zaskočilo. No závod nevypadal nijak těžce a tak snad defekt mít nebudu. Jel jsem si projet první km a zjistit co tam na nás čeká. Do prostoru jsem se vrátil až těsně před cílem a tak jsem nečekal dlouho a jelo se závodit. V prvních kilometrech jsem potkal "svého zachránce" z Trilogy, který mě doslova dotáhl do cíle první etapy. Chvíli jsem se s ním držel a pobavil mě hláškou, že se zde rozjíždí jeho čtrnáctiletý syn před nedělním závodem... Zkrátka kluci z Teplic nad Metují jsou někde jinde. Smekám a velký respekt před nima. Nutno podotknout že mi zdrhli v prvním sjezdu na blátě.... Tady něco k trati - za sucha by to byla asi nuda, ale tím jak pršelo a trať byla silně podmáčená se to stalo více technicky náročné a místy to byl bahení očistec. Osobně mi nevadí pomalá jízda v blátě, ale nejsem velký fanda rychlých sjezdu na blatě a tak jsem se dost trápil. Nicméně km utíkaly celkem slušně a bufet pořád nikde. Přichází zrada číslo 2 - bufet cca 8km před cílem na trati dlouhé 50km. Rozumíte tomu ??? Ještě štěstí, že jsem měl dost pití sebou a nebylo horké počásí. Kdyby bylo vedro, polovina startovního pole by přijela pěkně vyschlá. S vidinou cíle jsem nabíral na rychlosti a těšil se do cíle. Bohužel k mé smůle jsem nedomyslel následky kombinace most + dřevo + voda + rychlost = smeklo se mi naštěstí zadní kolo a poroučel jsem se k zemi. Nejvíce to odneslo koleno, pak zadek a kotník. Vše sedřené, trocha krve, ale hlavně velká boule na koleni. Kolo v pohodě, zníčený zámek tretry a roztržené kalhoty. S trochou bolesti se dalo jet a protože do cíle to nebylo daleko sedl jem na kolo a vyrazil. Do kopce mi to moc nešlo, koleno bolelo a tak jsem raději šlapal. Do cíle jsem dojel a protože koleno krvácelo vydal jsem se hledat ošetření. Zrada číslo 3 - nikde nikdo kdo by mi dokázal poskytnout první základní ošetření. To je dle mého největší chyba organizace, pač se jedná o to nejcenější - zdraví závodníků. Nechci aby v cíli byl tým ošetřovatelů, ale alespoň někdo. kdo mi střikne dezinfekci by tam být mohl. Tohle mě vytočilo tak, že jsem už nic jiného neřešil a vydal se domů. Kolo jsem hodil do auta a jel. Na tento závod nebudu vzpomínat nejlépe, ale věřím, že se jednalo o vyjímku a ne pravidlo CMT.