Genesis Bike Prague

Na tento závod jsem se přihlásil ze dvou důvodů 1) dobrá propagace 2) je to v Praze a nejede se v tomto termínu KPŽ. Stránky závodu vypadaly velmi dobře a tak jsem se nahlásil už někdy v dubnu. Protože zázemí závodu bylo v galerii Butovice vyzvedl jsem si registraci už v klidu v pátek. Funkční triko v balíčku nevypadá vůbec zle :-) V sobotu jsem si vše ráno nachystal a vyrazil na start. Parkování v garažích vše usnadnilo. Měl jsem kolo trochu špinavé a protože jsem měl ještě čas zajel jsem si ho oplachnout naproti na OMV. Teplo začalo nabírat na intenzitě a vše se zdálo být tak jak má. Jel jsem se trochu projet a narazil jsem na horkého favorita závodu T. Vokrouhlíka. V podstatě z velkých jmen české "elite" tady bylo jen pár bikeru, kdy duvodem bylo mistroství Evropy v maratonu následující den. Když jsem se vrátil do prostoru startu tak ve startovním koridoru už bylo mraky lidí. Protože mi o nic nešlo, rozhodl jsem se odstartovat z úplnýho chvostu startovního pole, stejně jako na ŠELE, kde mi to vůbec nevadilo. Mám dva pejsky, Bentley a Veyrona. Tento závod byl ještě unikátní tím, že rozhodnutí jakou trasu pojedete se můžete rozhodnout až během závodu. Já měl původně v plánu jet 60km, ale potom co jsem dostal nabídku se zúčastnit v sobotu odpoledne zajímavé akce rozhodl jsem se plány změnit a zajet jen 35km. Myslel jsem si, že to dám tak kolem hoďky půl dám, ale potom co jsem startoval úplně zezadu nezdálo se to reálné. 11 hodina odstartovala závod, na parkáči se mačkalo přes 1000 závodníků, který se těšili na skvělý zážitek. Nutno říct, že hodně závodníků na tom bylo fyzicky hůř než já (a to je co říct), ale to jsem zjistil až později. Protože pořadatel sliboval 35km po širokých cestách neměl jsem obavy ze špatné startovní pozice a věřil, že si to pohodově sjedu. Hodně lidí odpadlo už na asfaltu a další hned v nájezdu do terenu. Bohužel cesty moc široké nebyly a tak předjíždět nebylo žádný terno. Ve sjezdech neblbnu tak mi nezbývalo než to brát ve výjezdech. Opět mě pobavili borci, co jedou na 564 pozici a pro to, aby se posunuli na pozici 563 jsou schopni ve sjezdu zlikvidovat dalších minimálně 10 lidí. Prostě nechápu. Na prvním bufetu jsem ani nazastavil, nebylo to třeba, pití bylo dost. Trochu jsem si škrábnul ruku, když mi borec přede mnou pustil do cesty pěknou větev. Ale to k tomu patří. Na druhém bufetu mi to vyčistili, dal jsem si nějaké banany a vyrazil směr cíl. Následoval divoký sjezd, který se fakt nedal a jistota seběhnutí byla bezpečnější. Hned potom bylo koření závodu a to celkem pěkný brod. Udělal jsem chybu a vjel do brodu moc brzy za holčinou přede mnou a tak jsem musel vycvaknout potom co se jí nepodařilo projet. Následně už to celkem pelášilo. Překvapilo mě, kolik závodníků je pořád přede mnou, které bez problému sjíždím. Poslední pozici jsem vybojoval ve spurtu a nakonec to dalo pěkné 202 místo v čase necelé dvě a čtvrt hoďky. Co je ale pro mě daleko cenější... Jsou to závodníci, které jsem předjel na trati. Celkem 280 závodníků na trati 35km a možná mnoho dalších, co nakonec jeli 60km, ale předjel jsem je už na úvodních 17km. To mi skutečně udělalo radost. Protože jsem dojel později než jsem počítal, rychle jsem opláchl kolo, naložil ho a vyrazil domů. Přestože hodně lidí v diskuzích na závod nadávají, mě přišel po všech stránkách ok a příští rok si ho dám rád znovu.