Jestřebí hory České spořitelny

Bláto, bláto a zase jenom bláto. Bláto mi zasekalo řazení takovým způsobem, že se nedalo jet a sekal se mi řetěz. Odstoupil jsem ze závodu cca na 32km. Ráno probíhalo jako vždy. Vše sbalit a vyrazit. Ještě pršelo, ale předpověď slibovala teploty kolem 20 stupňů a odpoledne sluníčko. Ke konci cesty jsem trochu kufroval díky objíždce, ale dorazil jsem včas. Vyzvedl číslo, dal dohromady kolo, hodil na sebe hadry a hurá na start, který byl na náměstí v nedaleké vesnici. Po startu se jelo hned do kopce a tady je moje první moje selhání. Starty mi vůbec nejdou a nejsem schopen se zmáčknout na doraz. Ihned po startu se tragicky propadám a nejsem schopen držet tempo. Budu se nad tím muset zamyslet a najít řešení (1. trochu natrenovat 2. rozjet se před startem). Do kopce se mi jelo děsně špatně. Po nájezdu do terenu to bylo ještě horší a propadl jsem se až na konec startovního pole. Bláto bylo úplně všude a jelo se děsně. Ještě že jsem si před startem odpustil vzduch, což mi alespoň trochu pomohlo. Klouzalo se pěkně :-). Zhruba na 15km v úseku s několika brody mě začal zlobit pohon a sekal se mi řetě, což znemožňovalo šlapání. Nejvíce mě to trápilo do kopce, kdy nebyl příliš prostor s tím něco dělat. Při zjištění, že jsem relativně kousek od cíle jsem ani moc dlouho nepřemýšlel a závod zabalil. Věřím, že bláto už jsem si letos vybral. V zázemí jsem si dal jídlo a vyrazil domů.