Kolo pro Život - Trans Brdy České spořitelny

Tak první závod je za mnou a první dojmy jsou takové, že jsem byl šťastný, když jsem dojel do cíle. Najeté km a součásná kondice odpovídají výsledku v závodě. Na trati jsem strávil 4hodiny a 17 minut, pozice cca 30tá od konce :-(. Trať dnes byla daleko příjemnější než v roce 2011 kdy jsem tu dokončil (2012 jsem nedojel), bláta bylo pomálu a  většina trasy byla suchá a bez většího úsilí sjízdná. Počasí také vyšlo perfektně a pro cyklistiku ideálních 17-20 stupňů, většinou zataženo, občas slunce. Našlo se pár sjezdů kde jsem raději z kola slezl, ale to už dělám více méně preventivně. Ale již k samotnému průběhu dnešního závodu. Do zázemí závodu jsem dorazil kolem 10h, číslo jsem si vyzvedl  již včera a tak nebylo třeba nějak pospíchat. Oblékl se a šel se trochu projet po okolí. Nohy se lehce zahřály a tak jsem šel okouknout zázemí závodu. Jako vždy vše perfektně připravené, pořadatelům není co vytknout. Oproti loňsku se změnil čas startu a posunul se o půl hodiny dopředu. Protože jsem měl vyjetý strtovací blok nebyl jsem nucen pospíchat, ale již kolem 11 jsem se zařadil. Byla z tohoprvní lajna mého bloku. Když pořadatel oznamil rozdělení do dvou vln, s tím, že ta druhá startuje od našeho bloku měljsem radost. Za doprovodným autem jsem nikdy nejel. Tady však končí nadšení a přichází tvrdá realita. Ihned po startu jsem začal strácet pozice a nedařilo se mi dostat do tempa, které by mi vyhovovalo. Nájezd do terénu a prvního stoupání jsem ještě celkem zvládl. Dál se již ale ukázala absence najetých km a mizerná kondice po dlouhé zimě. V úvodním stoupání jsem se neustále propadal polem a na jeho chvost. První výjezd jsem zvládl v sedle, ale při nájezdu na vrchařskou premii na Černolicích jsem již musel ze sedla a pěkně tlačit. Ostatně jako 90% ostatních a v posledních 200m před premií tlačilo 100% mých spoluzávodníků. Po zdolání premie následuje příjemný houpavý jezdivý úsek kolem Skalky, který je prokládán pro Brdy tak typickýmy úseky plné kořenů. Tady když jedu, tak plánováný nákup 29" fulla přesouvám z konce letošního roku na okamžitý nákup příští týden. K prvnímu bufetu se jelo celkem ok a po úvodním stoupání jsem chytl dech a byl i spokojen. Od bufetu jsem pokračoval dál, kdy následovalo stoupání na Charvát. Tady mi začlo docházet a měl jsem toho již plné kecky. Jel jsem lesem osamocen, proklínal jsem kořeny, ale zas byl rád. že je sucho. V Drahlovicích už jsem měl myšlenky to zabalit a čekalo mě stoupání na další bufet. Pro mě nekonečné stoupání. Nohy už bolely a já si opšt říkal, že bych měl raději hrát šachy. Následovaly opět divoké kořeny a už jsem chtěl být v cíli. Bohužel jsem se u jednoho sjezdu mýlil, že už se jede dolů do zázemí a začal se z toho radovat. Samozřejmě to tak nebylo a čekalo na mě ještě několik výživných stoupání. Následné zlomení a konečné klesaní jsem již bezpečně poznal a těšil se do cíle. V závěru jsem již jel na pohodu, přede mnou nikdo a za mnou to samé. Do cíle jsem dorazil a jak to dopadlo jste četli v úvodu článku. První závod mi potvrdil, že je to celkem bída a čeká mě ještě pořádná makačka, abych byl připraven na vrchol sezony, tj. MTB Trilogy. Fotky a videa naleznete na obvyklých místech.