KPŽ - Praha - Karlštejn Tour České spořitelny

Po vrcholu sezony a potřebné dovolené jsem se opět postavil na start závodu KPŽ, tentokrát na domácí závod Karlštějn Tour. Zázemí závodu se nachází v areálu Chuchelského závodiště, tedy cca 5km od domova a odpadá tak všechno cestování, protože na start jedu z domova. Vyrážím v půl 11, vyzvedávám číslo a zlehka se rozjíždím na klusáckém oválu. Jistota startovního bloku mi dovoluje delší čas a do koridoru přijíždím cca 10min před startem. Ihned po startu se neženu a v klidu se rozjíždím. Tradiční průjezd pískem však jde rychle a netvoří se špunt. Následný přesun podél závodiště a úvodní km po rovině na asfaltu jedu taky v klidu (cca 40km/h). Později mi dochází jak velkou chybu jsem tady udělal a v podstatě tady ztratil šanci na lepší umístění. Pořádně se do toho opírám až v úvodním asfaltovém kopci, kdy pořád jedu velkou pilu a beru si zpět ztracené pozice po úvodním volnějším startu. Po nájezdu do terenu se stale jede na velkou a citím se skvěle. Jediné co mě trapí je sucho v ústech způsobené vysokou prašností trati a zřejmě jsem se i málo ráno zavodnil. V dalším ne příliš náročném stoupání se tvoří špunt a celkem zbytečně jsme nuceni tlačit. Ale jede se dál... následují příjemné a velmi rychlé průjezdy lesem po pěkných pěšinách. V jedné ostré zatáčce chybuji a vyjíždím mimo trať. Čekám až se budu moct bezpečně zařadit a opět ztrácím cca 20 pozic, které se následně na úzké trati těžce získávají zpět. Na prvním bufetu se pořádně zavodňuji a plním raději oba bidony. Následující stoupání není dlouhé, ale je celkem strmé a na trávě to prostě nejede. Nevzdávám se a chci ho vyjet v sedle, nicméně asi 20m pod vrcholem opět dělám drobnou chybu, zvedá se mi přední kolo a musím po svých. Pro příště si to musím pamatovat, protože po bufetu je tohle stoupání likvidační. Trať dál opět pokračuje po dobrém povrchu s občasným rychlým kopcem a tak jedu v dobrém tempu. Druhý bufet projíždím rychleji a dopňuji jen vodu + pomeranče na cestu. Závěr už si pamatuji a tak asfaltové klesání jedu naplno. Na trati je dost lidí z krátké trati a tak je na místě obezřetnost. Závěrečný výšlap zvládám v pohodě a blížím se k poslední technické pasaží a tj. sjezdu schodů. Na fullu bych si to asi i užil, ale na HT je to důkladné proklepání celého těla. Poslední část prvního schodového bloku raději už seběhnu. Bolí mě záda a ruce. Další blok je už snadnější a dávám ho beze starostí. V posledních metrech se lepím na zadní kolo závodníka co měl zřejmě nějaké technické potíže, protože letí neuvěřitelně. Na oválu se ho držím, ale při sjezdu přes písek se mezi nás dostal závodník z krátké a o kousek mi uskakuje. Nemám šanci si to už docvaknout a do cíle tedy dojíždím v klidu. Výsledný čas pod tři hodiny naplňuje moje očekávání. Spokojený jsem do chvíle, než kouknu do výsledkové listiny a zjišťuji, že rozdíl mezi 250 až 370 pozicí je pouhých 15min., které jsem já rozhodně dost promarnil na startu, na bufetu a drobnýma chybama na trati. Ponaučení do dalších závodů.