Stage 1 - Strefa Gluszyca Kleine Alpen

Dnešní etapa už dala všem pořádně zabrat a odebrala dost sil do dalších dní. Bohužel i zde se závody MTB nesetkávájí s přijetím a tak start musel být lehce posunut, pač nějaký chytrák ztrhal značení. Pořadatelé se s tím poprali na jedničku a tak se mohlo odstartovat jen o 20 min. později než bylo plánováno. První km se mi jelo velmi dobře a nebyl jsem dokonce ani úplně vzadu. Obrat přišel na dlouhém pohraničním singletreku, kde mi to vůbec nejelo a všichni za mnou mě skočili a tak jsem se ocitl úplně na konci. Protrápil jsem se nakonec a následný usek v podstatě po rovině na kvalitním podkladu byl pro mě ideální a začal jsem stahovat. Podařilo se mi dojet poslední a věřil jsem, že pospolu vydržíme až do konce. Zhruba na 20km se krátká odklonila od hlavní trasy. Celkem brzy jsme se vrátili na trasu hlavního závodu a po chvilce nás dojela motorka, která za sebou vedla čelo závodu. Neuvěřitelný jak kluci makaj a jedou co se dá. To bylo v neuvěřitelně dlouhým kopci, kde dřív či později tlačili všichni vč. prvních. V následném sjezdu jsem namotal klacek a poškodil řazení takovým způsobem, že jsem byl úplně odepsaný. Ve sjezdu jsem řadil na nejtěžší a v tomto stavu se mi kazeta zastavila. Moje skupinka mi ujela a pro mě začlo neuvěřitelné trápení a zvažování zda odstoupit, nebo bojovat dál. Naštěstí to bylo ve sjezdu a nedaleko měl být bufet, kde by se to dalo nějak pořešit. Ve sjezdu potkávám Vénu a utvrzuji se v tom, že musím bojovat dál. Dost zdeptanej dojíždím na bufet, ale podobně vyčerpaní jsou všichni kolem. Snažím se za podpory ostatních nějak rozchodit řazení bez nějakého rozumnému výsledku. Čas běží a ztráta naskakuje. Nakonec mě zachraňuje borec s bufetu, protože se všiml chyby a našel možnost způsobu opravy. To se celkem daří a mohu vzadu řadit cca 4 převody. Chci dojet a toto si vtloukám do hlavy. Jede se dál a brzy přichází opět neuvěřitelné stoupání. Véna říkal, že je to takové klasické alpské stoupání v českém provedení. Kopec je opravdu nekonečný a tlačím strašně dlouho. Do cíle zbývá cca 15km a mě těší info z bufetu, že po tomto kopci už je jen jedno stoupání a jede se do cíle. Není to zas tak snadný, ale je jasné, že to nejhorší už máme dnes za sebou. Trápím se na loukách kde mi to vůbec nejede a těším se do cíle. Při sjezdu už poznávám trasu ze včerejšího prologu a vím, že brzy to mám za sebou.  Na trase DEMO jsem dojel jak jinak než poslední v čase 06:02:32. Dojíždím do cíle s velkou úlevou a pocitem spokojenosti, že jsem to dokázal a psychicky vydržel. Následuje umytí kola, oprava v servisu a jedu na hotel, abych zregeneroval jak jen to půjde. Zítřejší etapa je údajně jednoduší, tak si snad trochu odpočinu.