Závěr

S odstupem více jak týden už jsem schopen zase jezdit na kole. Nohy mám pořád ztuhlé, ale snad už to bude dobrý.  Opuchliny po útocích "hovad" už mi taky splaskly.. Nevím co tam žerou, ale nikdy jsem po pichnutí takhle neotekl. Když jsem tak uvažoval co tady napsat k první etapě, došel jsem k závěru, že vlastně není co. Pro mě už to nebylo ježdění, ale opravdové utrpení. Kopce co nejsem schopen vyjet a už vůbec ne sjet. Neměl jsem ani moc šancí kochat se okolím, protože mi pořád tekly proudy potu po obličeji. Tenhle závod jsem opravdu přestřelil a je mi jasné, že sem se dříve jak za dva roky nevrátím. Co jsem ocenil byl přístup Veny a Tomáše. Hlavně s Venou jsem několikrát pokecal a mám před nima velký respekt. Podle ostatních komentářů na forech je jasné, že první ročník se povedl a přinesl to, co všichni očekávali - tvrdy závod od začátku do konce. Pro mě nad moje síly, ale pokusil jsem se bojovat... Tak takový bylo MTB Trilogy 2012.