Extrem Bike Most

Tradiční domácí závod kde se mi obvykle úplně nedaří. Po úvodních dvou závodech jsem věřil v dobrý výsledek a to i přesto, že na biku letos tolik nejezdím a zdejší trať patří mezi ty ryze bikové. Jakou trasu pojedu jsem tradičně nechal až podle vývoje v závodě. Od startu se mi jelo dobře, nikam jsem se nehnal a držel si svoje tempo. Po úvodních rychlých km při nájezdu do techniky jsem jel ve skupině, která mi vyhovovala jak tempem, tak i v technice. Až do prvního bufetu jsme jeli pospolu, ale protože jsem se zdržel s jídlem, kontakt jsem pak již ztratil. Nicméně to nevadilo, skupina se při výjezdu na Hněvín zásadně nadělila a já tak postupně dojížděl jednotlivé závodníky. Tradiční Krpál jsem ani nezkoušel a využil procházku k uvolnění nohou. Na vrcholu se mi podařilo ještě pár zavodníku předjet a tak jsem měl do sjezdu volnou cestu. Výsledkem byl defekt v posledních metrech před vjezdem na asfalt. Opět defekt. Letos si to opravdu vybírám... Tak jsem to opravil, celkově zvolnil tempo a pokračoval dál. Jasné pak bylo rozhodnutí jet krátkou trasu 54km. Další zásek přišel při spojení tratí, kdy se promíchalo startovní pole s jezdci z nejkratší trasy, kteří nejsou tak technicky zdatní a v určitých místech dost brzdili. To ale k závodum patří a nejsem z těch, co by za každou cenu museli předjíždět. Aspoň jsem si orazil a nabral sílu až se trasy opět rozdělí. Pak jsem zůstal osamocen a jel si v klidu treninkové tempo. Do závěru jsem zas trochu zrychlil, ale už nic dramatického. Do cíle jsem dorazil v klidu, najedl se a orazil těsně před tím, než se spustil dešť. Následně jsme probrali s přáteli dojmy ze závodu a rozjeli se domů.