KPŽ - Orlík

09.06.2012 22:17

Závod u Orlíku mám rád. Byl to můj první bikový závod v roce 2009, tehdy ještě fitnes jizda. Na závod jsem se opravdu moc těšil. Cíle jsem si pro tento závod dal dva: 1) Elita mi nesmí nadělit kolo 2) Pokud to půjde zajet čas pod 4 hodiny. Obojí se podařilo a já mám konečně letos po závodě dobrý pocit... Ale to jsem už na konci dne, tedy zpět k ránu. Z domova jsem vyrazil lehce před 9 a díky dobré cestě jsem byl v zázemí závodu kolem 10. LIdí již bylo požehnaně a další přijížděli. Nafasoval jsem startovní číslo, nachystal kolo, oblékl se a vyrazil se kouknout do okolí. Po obléhnutí několika vil jsem se zajel kouknout na pasáž v písku. Párkrát jsem si to tam projel abych věděl co mě čeká. Závod u Orlíku se jede na dvě kola, což je velice příjemný, protože víte co vás čeka a v druhém kole můžete už více kalkulovat. PO návratu jsem si ještě chvilku dáchnul a vydal se na start. Nechtěl jsem nic hrotit a tak jsem se chtěl jako vždy zařdit na konec. Jenže jsem zjistil, že už je startovní blok i pro čísla 400-499. To jsem musel využít a hned jsem se zařadil. Snad to tak bude i v dalších závodech, i když trochu doufám, že už bych se mohl dostat na číslo pod 400, které by mi zajistilo start z bloku. Po startu se hned jelo naplno a tak mi to vůbec nesedlo. Nemohl jsem se rozjet a prvních 5-10km i přes dobrý profil pro mě bylo trápení. Následně jsem se rozjel a našel si i své místo v tomto závodě. Jako vždy jsem ve výjezdu získával a ve sjezdu ztrácel. Bohžel to co ve výjezdu získám je méně než následně ve sjezdu ztratím :-(. První okruh jsem zvládl pocitově dobře za cca 1,5h. Na prvním bufetu jsem sidal jen jonťák a valil dál. Oblíbené klády (letos 3) jsem nedal, resp. první dvě v pohodě a třeti jsem přelezl s jednou nohou na zemi.Přeci jenom klíček už jsem zlomený měl a trofej  Nej Tygr mě nijak neláká. Druhý okruh byl krapet delší a tak jsem už na druhém bufetu zastavil a pořádně se nejedl. Protože skupina ve které jsem jel nestavěla jsem se propadl o cca 10 míst. Ty jsem si pak musel tvrdě vydřít a stejně jsem se na "svou" původní skupinu už nedocvakl. Dle výsledků jsem na ně ztratil asi 4 min. DRuhý okruh už jsem měl tak střídavě dobrý - špatný. Hlavně jízda po trávě mě trápila a měl jsem pocit že stojím na místě. V druhé části okruhu už to jelo krásně a já nevěřil, že těch 57km má přvýšení 1800m (naměřená skutečnost něco málo přes 1600m). Na písku podruhé taky vše ok a já si osamocen užíval dojezd do cíle. Velice pěkný a pohodový závod, který mi zvedl náladu po utrpení na Jesřábích horach.